Satyrikon s.r.o 15.5.07, jižní předměstí

16. května 2007 v 0:15 | Kateřina Lánská |  jižní předměstí(postřehy z Plzně)
Karnevalovým veselím inspirovaná travestie římské hostiny v parukách a střevících nabízí vše, co hrdlo ráčí. Nikdo a nic tady však není tím, čím se zprvu zdá. Zatímco se vede rozprava o moci a vkusu, samotný předmět hovoru i jeho okolnosti jsou citelně vratké a každý výrok vzápětí dostává zcela jiný, často opačný význam.
O karnevalu 1702 se na hanoverském dvoře konal maškarní bál v římském stylu. Scénář této zábavy sepsal dvorní filozof G. W. von Leibniz. Inspiroval se přitom rozmařilou hostinou římského zbohatlíka Trimalchiona, jak ji popsal Petronius v Satyrikonu.

Na začátku byl experimentální překlad Satyrikonu Petra Šourka v grafické úpravě Evy Holé doplněný překladatelovou úvodní studií, ve které se vydává po stopách nejasného osudu autorské licence textu. R. 2004 proběhlo zdramatizované čtení překladu, výstava jeho komiksového zpracování a dosavadním vyvrcholením projektu byla performance v kostýmech z dílny Evy Brzákové na loňském Designbloku. Představení Satyrikon s.r.ó, které bude uvedeno v pouhých dvou opakováních 26. a 27.10., kombinuje všechny tyto postupy, je plné odkazů jak k původnímu textu, historickým souvislostem, tak k současnému diskursu. Je vtipné, svižné a plné záměn, které přímo vybízejí k rozluštění..." (Kateřina Lánská, www.pragueout.cz)
www.sc-art.cz/satyrikon
dále:
Satyrikon je jedinečný, často extrémně oplzlý, opis
života v prvním století. Ačkoli vypravěč mluví v nejlepší latině stříbrného
věku, práce je zvláště cenná pro hovorové výrazy. Nanejvýš slavné
dílo neúplné práce je TRIMALCHIOva hostina, realistický opis hostiny
ironizuje nevkus panující v prostředí bohatých římských propuštěnců.
Satyrikon byl základ filmu (1969) italského režiséra FEDERICO Fellini.
.......ano Satyrikon natočil i FEDERICO Fellini
Filmová vize Federica Felliniho na motivy antického románu Gaia Petronia Arbitera. Italsko-francouzský film (1968). Hrají: M. Potter, H. Keller, M. Born, A. Cuny a další. (V italském znění s titulky)
klikněte pro větší obrázekklikněte pro větší obrázekklikněte pro větší obrázekklikněte pro větší obrázek
Na počátku 60. let měl za sebou Federico Fellini osm a půl filmu (ta "půlka" se vztahuje k filmu Boccaccio 70, u něhož se o režii dělil s V. De Sicou, M. Monicellim a L. Viscontim). A taky velkou tvůrčí krizi. Paradoxně právě ta mu pomohla k dalšímu triumfu: vypovídal se z ní totiž ve filmu 8 1/2 (1963) tak originálně a působivě, že mu vynesla v roce 1964 Oscara za Nejlepší cizojazyčný film...
V příštím roce byla uvedena ještě Giulietta a duchové.
Satyrikon (1968) natočil Fellini podle fragmentů antického románu Gaia Petronia Arbitera. Na scénáři s ním spolupracoval nový "člen týmu", Bernardino Zapponi, který je podepsán i pod filmy jiných režisérů (Nová strašidla, Horalka...).
V osobité alegorii lze najít jak prvky společné s obrazem společnosti v Sladkém životě, tak velké výtvarné vize jako v pozdějším filmu Roma. Jakási starověká road movie o putování mladíků Encolpia a Ascylta nás provádí v prvním plánu zároveň surrealisticky i často až naturalisticky viděným antickým světem hostin, orgií, úchylek a výstředností, v druhém pak oťukává skryté oblasti lidské mysli. Bortící se hodnoty římského impéria symbolizovaného zříceným obrovským nevěstincem, zvrácené hodnoty, únik před novým tyranem do neznáma na moře... Felliniho Satyrikon překypuje obrazy a významy, na rozdíl od předcházející tvorby je nezakrývaně stylizovaný v hereckém projevu i ve výpravě (z velké části natáčený výjimečně v ateliérech, podle skic samotného režiséra).
Satyrikon je první z trojice velkých dobových fresek - Casanova Federica Felliniho (1976), A loď pluje (1983) - a zahájil tak druhé tvůrčí období Federica Felliniho. Byl nominován na Oscara za Nejlepší režii. //<![CDATA[ //]]>
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama