sedmnáctého.......

18. března 2007 v 0:07 | marmarov |  každodennost(deník)
Tak už tu máme sedmnáctého......sobota......krásný den..........včera potkáte na cestě........velikananské letadlo.....vzlétá.......za sebou dva bílé ocasy.......drak..........zamotané do copu.....a uvázané k hlavě jedné holčičky.......jede autem..řidič- jak jinak.......podnikatel.......kroužící po dálnici z mariánek do prahy a zpět........jeho natahovací bourák.....občas ztratí šroubek, takže musíme chvíli čekat než nastartuje........jeden hluboký nádech do nitra sebe.......tě uvede do stavu.....beztíže......krása! odjíždím z plzně a cítím se volně jako letadlo uvázané na dvou bílých ocasích.....jsou to .dvě čary jdoucí pospoulu.....co se potkávají někde v nekonečnu........pan řidič...vypravěč.......nevnucuje se...občas prohodí nějakou tu příhodu......zrzoun......docela sympatický.........styl mezi osmdesátkami a dnešní dobou.......auto starý plecháč.......Vanda mlčí......také kouká z okna.......ticho.....jen táhlý zvuk vzduchu............jemné drkocání.....míjíme domy.......jenž vypadají, jak domečky pro panenky.......to jen v rozzářených očích děvčátka se to jeví jako pohádková idyla. V hloupých hlavách ubohých panenek se asi rodí myšlenky ve smyslu podobném jako například: Aaa, hele.......zase tady projíždí stádo autíček....ale kdepak panenky jsou dávno otrkané.....okna zavřená a na uších klapky.......ne, ne....co teprv hluk z dálnice, to je harmonie pro ucho!někdo žije v každodenním rytmu přílivu a odlivu jiný v rytmu dálnice......vrvrvrvvvvvvvrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr......odlesky okínek.....ty lidi jsou frajeři za tím volantem.....Ještě holky čeká cesta žlutým autobusem do libu......já sedím uprostřed celého ruchu ve středu dění....vím o každém šustu či naklonění ruky........v buse je dusno......jednou s námi nějací saparti nejspíš turistický oddíl......to byly časy, kdy do úst v klouzávalo z veselostí každé sousto svačiny ted, aby měl člověk strach, že ztloustne..........v Libu se jdou holky podívat na koníky do Koně....z hospody řinčí hluk, puch a čoud......autíčka z dálnice zavřené v jedné místnosti......nedá se však vzít roha...je nutné prožít naplno každé sousto téhle situace...sedět v krčmě krčmo....s kníračem a květináčem na kolenou.....a dnešek......holčička se umyje a honem do čistého jak do svatebních šatu......čisté šaty, čistý rozum.........den čerstvý.....a to ani nevíte, jak moc jsem se změnila!ale jak? tady, že se nic nezměnilo.....opravdu...přistarém na stole leží čokoláda a sušenka......vše sním během dne......najednou mně tíží nervozita.......celý den.....mně ta nervozita lehtá a poprovázku natahuje......o přestávce vykrmuji své špěky, aby mi udělali notnou bariéru mezi mnou okolím a stresem........užasná chut oblízává mé koutky směju se od ucha k uchu než opět kostička dojde.....rozpustí se a já chci šáhnout po další, a další a další a dobře to vím........ne ty už si dospělá holka necháš jí tam......a co mi bude svět poroučet já chci být například i tlustá......jen vzpomínka na nedávno prohlížené fotografie z francie pobolí.....přece jen bych jí měla nechat ležet tak daleko to nesmím nechat zajít...tedy jiná aktivita......sedím si na telefonu a popravdě neustále čekám, že se mi glum ozve........jaká nechutnost......cožpak musím mít pořád........pocit, že s někým mám zavázanou nohu..nene..........pokládám telefon na zem.......jsi nejsi.......budu frája........budu mlčet....budu dospívat.....budu si uvědomovat...........budu......už budu........................................................
ted už je večer a já už nejsem.......heuréka.....a přeci se točí..........točí a proto se mi zavírají oči......pomalu začínám sebe poznávat slepě si šahám na tělo.........jsi to opravdu ty? seš to ty! a.......ano....celý den se těším až si grafomansky zaskotačím na blogu.....a uleví se mi až ulehnu a nebudu nervozní a řeknu si uff.........sedmnáctý březen je za mnou......juchu!!!a zítra si napíšu ulevu další a další.......a holčička pořád má za copy zapletené letadlo a to letí............a dokud poletí tak holčička poletí s ním.....tak tedy děvče přeju pěkný let! (a nezapomenu děvčátku ještě utřít nos....na cestu a zamávat.....už letí.......a mává mi také a spěje se.......je na kolotoči na koloči světa...a dnes už jsou rozložené rolety......psssssssstttttt......jdu spát......tak brou malá!brou glume!
ms
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama